Aktivita
Aktivita A vyjadřuje počet radioaktivních přeměn daného radionuklidu za jednotku času.
Becquerel
Becquerel (Bq) je jednotka, ve které se vyjadřuje aktivita radioaktivní látky. Aktivitu 1 Bq má látka, ve které dochází k jednomu radioaktivnímu rozpadu za sekundu.
Dávka
Absorbovaná dávka D je podíl energie, kterou ionizující záření předá látce o určité hmotnosti. Její jednotka je Gray (Gy), její násobky mGy (tisíciny Gy) a mikroGy (miliontiny Gy).
Dávkový příkon
Dávkový příkon je dávka předaná látce za určitou dobu. Její jednotka je Gy/hod.
Ekvivalentní dávka
Ekvivalentní dávka HT je absorbovaná dávka upravená na radiační účinnost daného typu ionizujícího záření (alfa, beta, gama) pomocí tzv. radiačního váhového faktoru. Její jednotkou je Sievert (Sv), její násobky mSv (tisíciny Sv) a mikroSv (miliontiny Sv).
Ionizující záření
Záření, které doprovází radioaktivní přeměnu látek. Je trojího druhu: alfa, beta a gama
Záření alfa je složeno z jader helia (částice alfa). Částice alfa je složena ze dvou protonů a dvou neutronů, nese dva kladné náboje. Vyznačuje se vysokou ionizační schopností, tj. schopností vytvářet velký počet párů elektron-iont podél své dráhy letu látkou. Dosah alfa částic je velmi krátký, ve vzduchu několik centimetrů, v tkáni desítky mikrometrů.
Záření beta jsou částice (elektrony nebo pozitrony), které jsou vysílány radioaktivními jádry prvků při přeměně beta. Nesou kladný nebo záporný elektrický náboj a jejich pohyb může být ovlivňován elektrickým polem. Pronikavost je větší než u alfa částic (dosah ve vzduchu okolo 1 metru).
Záření gama je složeno z proudu fotonů (elektromagnetické záření). Je výrazně pronikavější než alfa a beta záření, ve vzduchu má dosah i několik km, v tkáni centimetry. K jeho odstínění je zapotřebí vysokohustotní materiál (kov, beton).
Objemová aktivita
Objemová aktivita vyjadřuje počet radioaktivních přeměn daného radionuklidu za jednotku času v určitém objemu (např. v 1 m3). Objemovou aktivitu 1 Bq/m3 má látka, u které v 1 metru krychlovém dochází k jedné radioaktivní přeměně za sekundu.
Poločas rozpadu
Poločas rozpadu (T1/2) označuje dobu, za kterou se rozpadne polovina z celkového množství příslušného radionuklidu. Pro konkrétní radionuklid je konstantní.
Radioaktivní prvek
Nestabilní prvek podléhající radioaktivní přeměně.
Radioaktivita
Radioaktivita je schopnost některých atomů (radionuklidů) se samovolně přeměňovat na jiné atomy (nuklidy/radionuklidy). Přeměna je doprovázena emisí radioaktivního záření (alfa, beta, gama), štěpných produktů, protonů nebo záchytem elektronu.
Vnější kontaminace
Povrchová kontaminace je znečištění ploch nebo povrchu předmětů (rostlin, půdy, osob, ...) radioaktivními látkami.
Vnitřní kontaminace
Příjem radioaktivní látky do těla vdechnutím, pozřením nebo přes povrch těla.
Zdravotní důsledky ionizujícího záření
Zdravotní důsledky ionizujícího záření závisí především na velikosti dávky a na době, za kterou byla tato dávka přijata.
Akutní účinky záření nastupují, pokud je v krátké době přijata dávka vyšší než 1 Sv = 1000 mSv = 1 000 000 mikroSv.
Při nižších dávkách je důsledkem ozáření tkání vyšší pravděpodobnost vzniku karcinomu, zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny je úměrné velikosti přijaté dávky.