Primárním zdrojem přírodních radionuklidů jsou horniny; typické hmotnostní aktivity významných radionuklidů 226Ra (226Ra a jeho přeměnových produktů jsou v horninách přibližně v radioaktivní rovnováze s 238U) jsou - 226Ra (238U) v rozmezí (1-1000) Bq/kg, v uranových ložiscích více než desítky tisíc Bq/kg (průměr – řádově desítky Bq/kg), 232Th (1 – 100) Bq/kg (průměr rovněž řádově desítky Bq/kg), 40K (70-1800) Bq/kg (průměr - stovky Bq/kg). Podobné hodnoty nalezneme v půdách. Běžné hodnoty objemových aktivit radonu v půdním vzduchu 1 m pod povrchem země v ČR jsou v typickém rozmezí (1–100) kBq/m3, v extrémních případech více než 1000 kBq/m3.
Přírodní radionuklidy obsažené v horninách se uvolňují do vod poměrně složitými procesy, které závisí na geochemických, fyzikálních a hydrologických poměrech; objemové aktivity jednotlivých radionuklidů ve vodě jsou rozmezí (1–100) mBq/l. V případě radonu je situace jiná - v podzemní vodě jsou objemové aktivity 222Rn na úrovni objemových aktivit radonu v pórech hornin a půd - (10–1000¨) Bq/l; extrémní hodnoty dosahují vody v místech uranových ložisek v podzemních vodách - pro 222Rn (10–1000) kBq/l ( Jáchymov); tyto vody jsou často využívány lázeňsky.
V porovnání s podzemní vodou jsou hodnoty v povrchových vodách řádově nižší. Samostatnou problematikou související s přírodní radioaktivitou vod je výskyt přírodních radionuklidů v sedimentech vodotečí. V důsledku dlouhodobé kumulace radionuklidů lze v některých sedimentech nalézt hmotnostní aktivity přírodních radionuklidů na úrovni (100–10000) Bq/kg, a to i v tocích neovlivněných důlní činností.
Přírodní radionuklidy se rovněž uvolňují do ovzduší - radon uniká ze Země do atmosféry difúzí a rychle se rozptyluje. Průměrná objemová aktivita radonu v atmosféře, která se ustálí jako rovnováha mezi jeho přísunem ze Země a jeho rozpadem, se pohybuje kolem (5–10) Bq/m3; v důsledku inverzních stavů v přízemní vrstvě kolísá během dne a noci přibližně dvakrát, v extrémních případech i o řád. Radon se postupně přeměňuje na další radionuklidy (krátkodobé 218Po, 214Bi, 214Pb a dlouhodobé 210Pb, 210Po); ty zůstávají zčásti ve vzduchu, zčásti se usazují na povrchy předmětů na Zemi. Ozáření radonem vede v průměru k nejvyššímu radiačnímu ozáření populace; průměrná efektivní dávka na jednotlivce z obyvatelstva je u nás odhadována na více než 2 mSv/rok.
Vysoké koncentrace radonu se v ČR vyskytují v některých bytech a domech; rozpětí hodnot v domech je široké, pohybuje se od nejnižších koncentrací (5–10) Bq/m3 daných obsahem radonu v atmosférickém vzduchu - až k enormně vysokým hodnotám 10 000 Bq/m3, tj. více než 200krát vyšší než je průměrná hodnota v České republice (těmto hodnotám odpovídá roční efektivní dávka až 500 mSv).
Přírodní radionuklidy se rovněž dostávají do rostlin - kořenovým přestupem z půdy (koeficienty přestupu pro kořenový přestup pro uran, radium, thorium, olovo a polonium jsou v rozmezí od 0,0001 do 0,01), přestupem z kontaminované vody při zálivce (významné zejména u listové zeleniny), depozicí přírodních radionuklidů na rostliny z ovzduší. S přihlédnutím k uvedeným aktivitám ve složkách prostředí (půdě, vodě, ovzduší) jsou v rostlinách hmotnostní aktivity přírodních radionuklidů až desítky mBq/kg. Obdobně lze odhadnout obsahy přírodních radionuklidů v mase a mléce hospodářských zvířat, kde jsou významné expoziční cesty především ingesce potravy a vody.
Na pracovištích, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření osob z přírodních zdrojů (paluby letadel při letech ve výšce nad 8 km, doly, jeskyně a další pracoviště v podzemí, pracoviště, na nichž nakládáno s vodou - lázeňská zařízení, stáčírny a úpravny povrchové a podzemní vody, pracoviště, kde se vyrábějí stavební materiály z produktů spalování uhlí, provádí těžba, transport produktovody a zpracování ropy a plynu, zpracování fosfátových surovin, výroba, zpracování a užití materiálů s obsahem využitím thoria, a uranu, apod.) je třeba monitorováním zjistit úroveň ozáření, a pokud jsou překročeny (vyhláškou 307/2002 Sb. v platném znění) stanovené směrné/zásahové úrovně, přijímat opatření podobná opatřením na ochranu pracovníků na pracovištích, kde se nakládá se zdroji IZ.
Pro uvolňování přírodních radionuklidů z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, do životního prostředí je třeba provést zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel (optimalizační studie) a na základě stanovených uvolňovacích úrovní rozhodnout o případných ochranných/nápravných opatřeních.
Rovněž vyráběné a na trh dodávané stavební materiály a pitná voda podléhají kontrole. Pokud jsou vyhláškou 307/202 v platném znění stanovené mezní hodnoty obsahu přírodních radionuklidů překročeny, uvedené stavební výrobky, suroviny, voda se nesmí uvádět do oběhu/distribuce.
Specifickou oblastí je zvýšené ozáření přírodními zdroji v obytných budovách a vybraných zařízeních (školská, zdravotnická zařízení). Dlouhodobý program hodnocení tohoto ozáření obyvatel, tzv. Radonový program, vyústil v požadavky na kontrolu úrovně ozáření ve stávajících a nově stavěných budovách a směřující k regulaci tohoto ozáření formou jak preventivních organizačních a technických opatření před výstavbou (výběr stavebního pozemku v závislosti na obsahu půdního radonu, stavební úpravy při výstavbě směřující ke snížení úrovně ozáření v obytných/pobytových prostorách), tak ve stávajících budovách a zařízeních (protiradonová technická organizační opatření). Opět, rozhodování o tom, zda má být provedeno dané ochranné/nápravné opatření, se rozhoduje v závislosti na tom, zda jsou vyhláškou 307/202 v platném znění stanovené směrné/mezní hodnoty vztahující se k ozáření osob od přírodních radionuklidů