Cílem podrobné analýzy zdrojů radonu je získat podklady pro návrh rozumného protiradonového opatření.
Při radonové diagnostice se hledají vstupní cesty (zdroje) radonu – prasklá podlaha v kontaktu s podložím, neutěsněné šachty, prostupy inženýrských sítí či špatně utěsněné dveře do sklepa. Pro sledování závislosti koncentrace radonu na uživatelském režimu obyvatel domu či na povětrnostních podmínkách se k měření zpravidla vždy používají kontinuální monitory rozmístěné na několika místech v domě. Kontinuální monitory zaznamenávají hodnoty koncentrace radonu v intervalu 30 min až 2 hodiny.
Účinným diagnostickým nástrojem sledujícím těsnost objektu je metoda blower door. Do vstupních dveří místnosti se umístí rám s neprodyšnou fólií, ke které je připojen ventilátor. V místnosti se pomocí ventilátoru vytvoří přetlak anebo podtlak a sleduje se změna koncentrace radonu.
Pokud je zdrojem radonu stavební materiál, obvykle se to pozná pomocí měření dávkového příkonu gama. Pokud je zdrojem radonu voda, obvykle se to zjistí podle vysokých koncentrací v koupelně.
Ve všech případech je nezbytná pečlivá analýza výsledků a zkušenost měřiče.
Měření dávkového příkonu gama
Dávkový příkon gama říká, jak moc jsme vystaveni záření gama, tedy fotonům. Toto doprovodné měření pomáhá stanovit, zda se v měřeném objektu vyskytuje stavební (nebo i jiný) materiál s vysokou koncentrací rádia (226Ra).
Dávkový příkon se uvádí v jednotkách Gy/h (Gray za hodinu), resp. v jeho násobcích. Dávkový příkon na volném prostranství se pohybuje okolo hodnot 0,05 - 0,1 mikroGy/hod – tedy 5x10-7 - 1x10-6 Gy/hod. V objektech pak okolo 0,1-0,25 mikroGy/hod.
Stejně jako je stanovena mezní hodnota pro koncentraci radonu, je stanovena i mezní hodnota pro dávkový příkon gama, a to 10 mikroGy/hod.