Základní informace o RADONU ze stavebního materiálu
Stavební materiály vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Výrobci stavebních materiálů musí u produkovaných výrobků dodržovat vyhláškou stanovené limity. Kontrolní systém nezahrnuje stavební materiály vyráběné pro vlastní potřebu. Jejich prověření je v zájmu stavebníka.
Stavební materiál použitý při stavbě je dalším možným zdrojem radonu. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia, z něhož radon vzniká radioaktivní přeměnou. Takovými materiály mohly být v některých lokalitách výrobky ze škváry, popílků apod.
Stavební materiály nerostného původu obsahují vždy určité množství radioaktivních látek. Jedná se především o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich radioaktivní přeměnou, nejvýznamnější z nich je radium (Ra-226). Jeho přítomnost ve stavebním materiálu vede k ozáření osob ve stavbách - jednak vdechováním produktů přeměny radonu vytvořeného z radia a uniklého ze stavebního materiálu, jednak pronikavým zářením gama vznikajícím ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů.
Povinnosti výrobců a dovozců stavebního materiálu
Atomový zákon a vyhláška č.307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálů povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. Pro hodnocení výsledků jsou stanoveny dvě úrovně - mezní hodnota a směrná hodnota.
Svépomocně vyrobený stavební materiál
Naše předpisy nepožadují měření radia ve stavebních materiálech vyráběných pro vlastní potřebu. Je ovšem v zájmu stavebníka, nepoužívat ve stavbě materiály, u kterých obsah radia přesahuje mezní hodnoty stanovené pro výrobu nebo dovoz. Měření obsahu radia by bylo vhodné provést vždy v případě "rizikových materiálů" jako škvára nebo popílek, u nichž nelze vyloučit i několikanásobné překračování mezních hodnot. Pozdější ozdravování staveb z takového materiálu je totiž komplikovaná a velmi nákladná záležitost.