Podrobné informace o RADONU v používané vodě

Podzemní voda obsahuje vždy určité množství radonu (v povrchových vodách je radonu zanedbatelně). Do vody přechází z hornin obsahujících uran a radium a spolu s vodou se dostává do budov. Při používání vody v bytě se část radonu uvolňuje do ovzduší (při sprchování a mytí asi 50 %, při vaření a praní téměř 100%) a vytváří zde krátkodobé produkty přeměny radonu, jejichž vdechování přispívá k ozáření osob. Pití vody obsahující radon je z hlediska ozáření považováno za méně významné.

 

 

Měření obsahu radonu ve vodě se provádí v laboratoři. Vzorky vody o objemu obvykle několika desetin litru se odebírají do speciálních vzorkovnic. těsných vzhledem k úniku radonu a měření je třeba provést obvykle do 4 dnů od odběru. Měření obsahu radonu ve vodě je zařazeno mezi činnosti zvláště významné z hlediska radiační ochrany a je pro ně třeba povolení SÚJB. Seznam držitelů povolení je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci \radiační ochrana\subjekty s povolením k vybraným činnostem\měření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů.

 

 

Průměrný obsah radonu v pitné vodě z podzemních zdrojů je v ČR (podle výsledků měření v letech 2000 až 2006) u vody dodávané pro veřejné zásobování 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Nejvyšší nalezené hodnoty jsou řádu tisíců Bq/l (pro zajímavost : lázeňské vody používané v Jáchymovských lázních mají hodnoty řádu 10 000 Bq/l). Obsah radonu ve vodě souvisí s obsahem přírodních radionuklidů v geologickém podloží (viz obrázek mapy geol.rizika). Častý výskyt vyšších hodnot je zjišťován například v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Plzeň - jih, Sokolov a Tachov. Odhad průměrného ozáření z radonu při používání vody je 0,04 mSv za rok (tj. asi stokrát méně než z radonu pronikajícího do budov přímo z podloží).

 

 

Atomový zákon a vyhláška  č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb ukládají dodavatelům vody do veřejných vodovodů povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě 1x za rok. Pokud objemová aktivita radonu je vyšší než mezní hodnota 300 Bq/l, nesmí být voda dodávána - je třeba snížit obsah radonu ve vodě vhodnou úpravou nebo nahradit zdroj vody. Pokud obsah radonu je vyšší než směrná hodnota 50 Bq/l, požaduje se posoudit, zda by nebylo i v tomto případě výhodné radon z vody alespoň zčásti odstranit - porovnávají se náklady potřebné na případnou realizaci takového opatření a jeho očekávaný přínos. Podrobnosti je možno nalézt v doporučení SÚJB „Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané k veřejnému zásobování pitnou vodou“. Dokument je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci \dokumenty a publikace\publikace SÚJB\vydáno v roce 2009.

 

 

Pro odstraňování radonu z podzemní vody se používají v ČR prakticky jenom aerační zařízení - radon je vytěsňován z vody jejím provzdušňováním. Takových zařízení je v současné době v provozu na úpravnách vody pro veřejné vodovody již několik stovek. Jejich účinnost je vysoká - obvykle více než 90 %, tj. umožňují snížit obsah radonu ve vodě více než desetkrát; náklady na pořízení a provoz takového zařízení jsou obvykle řádu statisíců korun - proto se nepoužívá u velmi malých zdrojů vody.

 

 

Naše předpisy nepožadují měření radonu v pitné vodě užívané pro individuální zásobování a nestanoví pro ně žádný limit. Při obsahu radonu 300 až 1000 Bq/l se doporučuje odvětrání místností s velkou spotřebou vody (koupelny), nad 1000 Bq/l by se již mělo uvažovat o odstranění radonu z vody nebo náhradě zdroje vody. I když měření obsahu radonu ve vodě užívané pro individuální zásobování není povinné, lze ho občanům doporučit alespoň v oblastech s vysokým radonovým rizikem z geologického podloží (viz radonová mapa), kde je také velká pravděpodobnost výskytu vody, někde s obsahem radonu až tisíce Bq/l.

 

 

Kromě radonu jsou v pitné vodě přítomny i když obvykle v menším množství také další přírodní radionuklidy. Jedná se především o radium (Ra226) a izotopy uranu (U234 a U238). Do vody se dostávají stejnou cestou jako radon a pití vody obsahující takové radionuklidy způsobuje rovněž určité ozáření obyvatel.

 

 

Zjišťování jednotlivých přírodních radionuklidů (je jich několik desítek) ve vodě je pracná a nákladná záležitost. Byly proto zavedeny dva skupinové ukazatele - tzv. celková objemová aktivita alfa a celková objemová aktivita beta, které charakterizují obsah přírodních radionuklidů (jiných než radon) ve vodě. Pro celkovou aktivitu alfa ve vodě dodávané do veřejných vodovodů je stanovena směrná hodnota 0,2 Bq/l a pro celkovou aktivitu beta směrná hodnota 0,5 Bq/l. Teprve při překročení některé z těchto úrovní je účelné (a naše předpisy to požadují) zjišťovat konkrétní obsah jednotlivých radionuklidů ve vodě.

Měření celkových objemových aktivit a obsahu jednotlivých přírodních radionuklidů ve vodě se provádí v laboratoři. Vzorky vody o objemu obvykle několika litrů se odebírají do umělohmotových nádob a co nejdříve po odběru se konzervují přidáním kyseliny dusičné. Měření celkových aktivit a obsahu přírodních radionuklidů ve vodě je zařazeno mezi činnosti zvláště významné z hlediska radiační ochrany a je pro ně třeba povolení SÚJB. Seznam držitelů povolení je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci \radiační ochrana\subjekty s povolením k vybraným činnostem\měření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů.

 

 

Výsledky měření celkových objemových aktivit ve vodě dodávané pro veřejné zásobování v letech 2000 až 2006 dávají průměrnou hodnotu celkové aktivity alfa 0,044 Bq/l a celkové aktivity beta 0,077 Bq/l. Vyšší hodnoty byly zjišťovány například v okresech Písek, Plzeň - jih, Litoměřice, Louny a Teplice. Průměrné hodnoty pro jednotlivé kraje jsou uvedeny v tabulce. Odhad průměrného ozáření z přírodních radionuklidů (jiných než radon) v pitné vodě činí 0,006 mSv/rok, tj. asi desetkrát méně než odhad ozáření z radonu ve vodě.

 

 

 

 

 

Stejně jako v případě radonu ukládají naše předpisy dodavatelům vody do veřejných vodovodů měřit celkovou aktivitu alfa a celkovou aktivitu beta v dodávané vodě 1x za rok. Podrobnější rozbory - zjišťování obsahu jednotlivých radionuklidů ve vodě jsou požadovány jenom v případě překročení některé ze směrných hodnot. Pokud jejich výsledek překročí mezní hodnoty stanovené vyhláškou, nesmí být voda dodávána pro veřejné zásobování – je třeba provést opatření na snížení obsahu radionuklidů nebo nahradit zdroj vody. Pokud celková aktivita alfa nebo celková aktivita beta po odečtení příspěvku draslíku jsou vyšší než směrné hodnoty stanovené vyhláškou, požaduje se posoudit, zda by nebylo i v tomto případě výhodné radionuklidy z vody alespoň zčásti odstranit - porovnávají se náklady potřebné na případnou realizaci takového opatření a jeho očekávaný přínos. Podrobnosti je možno nalézt v doporučení SÚJB „Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané k veřejnému zásobování pitnou vodou“. Dokument je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci \dokumenty a publikace\publikace SÚJB\vydáno v roce 2009.

 

 

Odstraňování uranu nebo radia z vody je náročná a nákladná záležitost, jsou problémy s likvidací vznikajícího radioaktivního odpadu (v ČR je v současné době v provozu jenom jedna úpravna vybudovaná pro odstraňování uranu z vody). Vhodnějším řešením je obvykle náhrada zdroje vody.

 

 

Podobně jako v případě radonu nepožadují naše předpisy ani měření celkových objemových aktivit nebo obsahu jednotlivých radionuklidů v pitné vodě užívané pro individuální zásobování a nestanoví pro ně žádný limit. Doporučuje se používat vodu jenom jako užitkovou v případech, kdy celková aktivita alfa překročí úroveň 2 Bq/l nebo celková aktivita beta překročí úroveň 5 Bq/l.