V pondělí 15. června 2024 proběhl na gymnáziu Nad Štolou projektový den připravený v rámci projektu „Centrum pro podporu obyvatelstva pro případ skutečného nebo domnělého vzniku mimořádných jaderných a radiačních událostí“ financovaného Ministerstvem vnitra v rámci programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019–2025 (IMPAKT 1). Na projektu SÚRO spolupracuje s Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT, Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Sociologickým ústavem AV ČR, s podporou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Již během května proběhly podobné projektové dny také na gymnáziích v Holicích, Letohradu, Chrudimi a Pardubicích.
„Jde nám o to rozšířit povědomí o tom, že se občané České republiky mohou samostatně podílet na monitorování radiace ve svém okolí. A dnes je samozřejmě taková osvětová práce spojená také s válkou na Ukrajině, konkrétněji například se situací v Záporožské jaderné elektrárně, která se ocitla v oblasti bojů a představuje proto bezpečnostní riziko. U lidí to vzbuzuje obavy, a my se je snažíme uklidnit. Vysvětlujeme jim, co to vůbec radioaktivita je, jak se dá změřit a případně odstínit,“ vysvětluje Jitka Svobodová z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT.
Projektový den byl rozvržený na celé dopoledne. Jak dětem na úvod vysvětlil Vladimír Vícha, v detektorech CzechRad je zabudován Geiger-Müllerův počítač, který registruje především gama záření, a má v sobě také zabudovaný modul GPS. Detektor není velký a je možné dát si ho třeba do batohu nebo do ledvinky u pasu. Když se zapne, měří počty radiačních impulzů a zaznamenává také GPS data. S pomocí získaných dat se potom dají vytvořit mapy, na kterých už je odlišnou barvou znázorněna úroveň radiace na určitém území. Původ radiace všude okolo nás studentům vysvětlil Jan Helebrant ze SÚRO.
Studenti poté museli s pomocí detektorů CzechRad samostatně zvládnout několik úkolů. Nejprve si vyzkoušeli, že radioaktivní impulzy je v nízké míře možné zaznamenat i v přirozeném prostředí. Dalším úkolem pak bylo radioaktivitu odstínit, ať již pouhým papírem, plexisklem či železnou deskou. Výsledky naměřené s pomocí CzechRadu si studenti samostatně zaznamenávali do připravených grafů a s jejich pomocí vyhodnocovali úroveň radiačního pozadí. Nejvděčnějším bodem programu pak bylo „hledání pokladu“, tedy zdrojů radioaktivity umístěných v prostorách školy. Posledním a nejnáročnějším úkolem je mapování radiace na určeném území. Data naměřená s pomocí detektoru a uložená do paměťové karty lze s pomocí speciálního softwaru přehrát do map České republiky a přidat tak svůj dílek do puzzle, které představuje celorepublikový monitoring.
„Studenti si mohli v praxi vyzkoušet, jak se mění úroveň radiace v jejich bezprostředním okolí. Každý tým měřil na svém vlastním zařízení, a třebaže se jejich výsledky různily, srovnáním došli k závěru, že střední hodnota naměřené radiace je v podstatě všude stejná. Chtěli jsme jim tak předvést statistický charakter měření, který je v širším smyslu dobrým nástrojem proti panice: někde je radiace vyšší, jinde nižší, ale v průměru není nebezpečná,“ komentuje práci se studenty Vladimír Vícha z UTEF ČVUT.
Poslední z projektových dnů školního roku 2023/2024 byl zvláštní také díky účasti předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Paní předsedkyně ocenila projektový den „Měření radiace“ jako přirozený způsob vzdělávání veřejnosti prostřednictvím mladé generace.
