Vzhledem ke vzdálenosti hořící oblasti cca 1000 km a předpokládané uvolněné aktivitě je to i nepravděpodobné. Obava ze zvýšeného ozáření na našem území je zcela zbytečná. Situaci nicméně trvale sledujeme a vyhodnocujeme.
Informaci lze nalézt také v aktualitách SÚJB
Jakmile budou k dispozici výsledky citlivých měření na úrovni koncentrací miliontin Bq/m3, budou uveřejněny na internetových stránkách
SÚJB - monitorování radiační situace i SÚRO - radionuklidy v ovzduší .
Aktualizace 30.4.2020
Citlivá měření prováděná v dubnu 2020 potvrdila původní předpoklad, že nedošlo k žádnému významnému zvýšení radioaktivní kontaminace v ovzduší ČR.
Mírné zvýšení na úrovni jednotek µBq/m3 Cs-137 bylo detekováno na východě ČR v týdnu 06.04 – 12. 04. 2020. Toto stopové množství je pouze zajímavostí pro vědeckou komunitu a v žádném případě neznamená zdravotní riziko.
Zvýšené aktivity Cs-137 se v jarním období vyskytují běžně a souvisí s lokálním zvýšením resuspenze (zvířením prachu). Vzhledem k extrémně suchému dubnu byl tento efekt silnější než běžně, a tím složitější bylo i posouzení, zda zvýšené aktivity Cs-137 souvisí s aktuálními černobylskými požáry anebo se jedná o pozůstatky Cs-137 z testů jaderných zbraní v 60. letech 20. století a havárie černobylské elektrárny v roce 1986.
Zjednodušené znázornění je uvedeno na obrázku níže. Pro představu o tom, jak nízké jsou zjištěné hodnoty, uvádíme i analogický graf pro přírodní radionuklid Berylium-7 (Be-7), který vzniká bez přispění člověka interakcí kosmického záření s atmosférou Země. Hodnoty aktivity Cs-137 do 1 µBq/m3 odpovídají obvyklým hodnotám při obvyklé resuspenzi, hodnoty mezi 1 až 2 µBq/m3 odpovídají obvykle obdobím se zvýšenou prašností (většinou v jarních měsících). Teprve hodnoty nad 2 µBq/m3 s podporou atmosférického modelování by mohly být přisouzeny požárům v okolí JE Černobyl.
Maximální detekované koncentrace Cs-137 (A) a Be-7 (B) v ovzduší ČR v dubnu 2020 (týdenní průměry v miliontinách Bq/m3)
