Zjištěná koncentrace Ru-106 je z hlediska ochrany zdraví zanedbatelná (týká se vdechování, konzumace jakýchkoliv potravin, plodů včetně hub, vody apod.). Ru-106 je umělý radionuklid, který vzniká zejména štěpením paliva v jaderném reaktoru. Únik Ru-106 přímo z jaderného reaktoru je však vyloučen, protože bychom museli ve zvýšeném množství nutně detekovat i další umělé radionuklidy jako jsou například Cs-137, Cs-134 nebo I-131 (viz monitorování po havárii jaderné elektrárny Černobyl) *). Na tomto základě lze vyloučit i spojitost s testy jaderných zbraní.
Mimo jaderný průmysl lze Ru-106 nalézt v medicíně, kde se používá při léčbě nádorů oka. Rovněž může být použito v radionuklidových termoelektrických generátorech, které napájí různá autonomní zařízení v nepřístupných lokalitách (satelity, navigační majáky).
Původ Ru-106 v ovzduší je zatím neznámý, ale na základě analýzy atmosférického proudění lze usoudit, že se možný zdroj nalézá východně/jihovýchodně od ČR. Ačkoliv byly v ovzduší zachyceny pouze velmi nízké koncentrace, situace není podceňována a nadále probíhají citlivá měření.
Aktuální objemové aktivity Ru-106 a Ru-103 v ovzduší ČR a plošné aktivity Ru-106 ve spadu jsou uvedeny v tabulkách 1 až 3:
Tabulka 1 - Objemové aktivity Ru-106 v ovzduší ČR, vybraná odběrová místa, pouze pozitivní hodnoty (aktualizováno 20.11.2017):
| Odběrové místo | Od | Do | A [mBq/m3] | Nejistota [%] |
| Ostrava | 25.09. 06:00 | 02.10. 06:00 | 3,8 | 10 |
| Holešov | 25.09. 07:20 | 02.10. 07:20 | 7,9 | 10 |
| Kamenná | 25.09. 07:39 | 02.10. 07:22 | 3,74 | 10 |
| České Budějovice | 26.09. 07:00 | 03.10. 07:00 | 1,9 | 20 |
| Hradec Králové | 26.09. 08:25 | 03.10. 06:47 | 10,9 | 10 |
| Brno | 26.09. 09:00 | 03.10. 09:00 | 21,1 | 20 |
| Plzeň | 26.09. 09:00 | 03.10. 09:00 | 0,62 | 20 |
| Ústí nad Labem | 26.09. 11:00 | 04.10. 09:00 | 4,23 | 7 |
| Praha | 29.09. 06:45 | 02.10. 16:35 | 13,1 | 10 |
| Hradec Králové | 29.09. 08:25 | 03.10. 06:47 | 24,9 | 10 |
| Ostrava | 02.10. 06:00 | 03.10. 15:00 | 40 | 10 |
| Holešov | 02.10. 07:22 | 05.10. 08:28 | 21,2 | 20 |
| Kamenná | 02.10. 09:10 | 04.10. 14:12 | 1,3 | 20 |
| Praha | 02.10. 16:40 | 02.10. 20:25 | 1,4 | 10 |
| Praha | 02.10. 20:25 | 03.10. 08:10 | 0,96 | 30 |
| Hradec Králové | 03.10. 06:50 | 03.10. 13:50 | 4,19 | 10 |
| Ostrava | 03.10. 15:00 | 04.10. 15:00 | 1,1 | 10 |
| Brno | 03.10. 16:00 | 04.10. 14:30 | 0,84 | 15 |
| Holešov | 05.10. 08:29 | 09.10. 07:07 | 0,018 | 40 |
| Holešov | 09.10. 07:00 | 16.10. 07:45 | 0,005 | 15 |
| Brno | 17.10. 08:00 | 24.10. 08:00 | 0,057 | 8 |
| Ústí nad Labem | 17.10. 08:00 | 24.10. 08:00 | 0,016 | 30 |
| Brno | 07.11. 08:00 | 14.11. 08:00 | 0,01 | 20 |
Poznámka: tabulka ukazuje pouze pozitivně detekované hodnoty Ru-106, chybí-li v nějakém období hodnota znamená to, že koncentrace Ru-106 byla tak nízká, že byla pod mezí citlivosti měření (cca 0.001 mBq/m3)
Tabulka 2 - Objemové aktivity Ru-103
| Odběrové místo | Od | Do | A [mBq/m3] | Nejistota [%] |
| Hradec Králové | 26.09. 06:46 | 03.10. 06:47 | 0,00257 | 30 |
| Ústí nad Labem | 26.09. 11:00 | 04.10. 09:00 | 0,00122 | 30 |
| Praha | 26.09. 07:00 | 03.10. 07:00 | 0,00062 | 30 |
Tabulka 3 - Plošné aktivity Ru-106 ve spadu, vybraná odběrová místa:
| Odběrové místo | Od | Do | A [Bq/m2] | Nejistota [%] |
| Praha | 29.09. 10:00 | 04.10. 10:00 | < 1.1 2) | |
| České Budějovice | 29.09. 10:00 | 03.10. 10:00 | < 1 2) | |
| Ostrava | 02.10. 06:00 | 03.10. 15:00 | 40 2) | 15 |
| Hradec Králové | 02.10. 08:00 | 03.10. 12:45 | 9 2) | 20 |
| Praha | 02.10. 20:00 | 03.10. 15:00 | < 1,6 2) | |
| Hradec Králové | 03.10. 12:45 | 04.10. 13:40 | < 1,1 3) | |
| Hradec Králové | 04.10. 13:40 | 05.10. 13:45 | < 1,2 2) |
2) Dešťová voda
3) Celkový spad
Poznámky k hodnotám:
- znaménko "<" označuje, že nebyla změřena pozitivní hodnota, následující číslo vyjadřuje hodnotu detekčního limitu (citlivost měření)
- mBq (milibecquerel) je jednotka aktivity, 1 mBq = 0.001 Bq. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje počet radioaktivních přeměn za 1 s. Například v jednom metru krychlovém vzduchu s objemovou aktivitou Ru-106 1 mBq/m3 dojde k jedné radioaktivní přeměně za 1000 s (cca 16 minut)
- Aktivita Ru-103 ve spadu byla pod mezí detekce.
Naměřené hodnoty Ru-106 v ČR se řádově pohybovaly maximálně v rozmezí jednotek až desítek mBq na m3 (milibecquerel = 0,001 becquerelu). Konkrétní hodnoty byly závislé na tom, jakým směrem převládalo proudění vzduchu v době odběru vzorku. V současné době již leží pod mezí detekce.
Metoda detekce ruthenia spočívá v prosávání vzduchu přes vysoce účinné aerosolové filtry, kdy je využito skutečnosti, že je Ru-106 navázané na atmosférický aerosol. Filtr, který tento aerosol zachytí, je pak v laboratoři analyzován prostřednictvím spektrometrie gama záření. Tak nízké hodnoty, jaké se v ovzduší aktuálně vyskytují, jsme byli schopni detekovat jen díky velmi citlivé měřicí technice a velkému objemu filtrovaného vzduchu, který činí řádově desítky až stovky tisíc m3. Prostým měřením dávkového příkonu (například prostřednictvím Geiger-Müllerova detektoru) na volném prostranství není možné výskyt Ru-106 v ovzduší zjistit. Nutnost dlouhých odběrů vzduchu a následného citlivého měření v laboratoři je důvodem, proč jsou výsledky koncentrace Ru-106 k dispozici vždy se zpožděním jednoho a více dnů.
Koncentraci Ru-106 v ovzduší lze srovnat s některými přírodními radionuklidy, které se v naší atmosféře trvale vyskytují a na jejichž koncentraci nemá činnost člověka žádný vliv. Jedná se například o beryllium (Be-7) a radon (Rn-222). Be-7 vzniká samovolně interakcí kosmického záření s atmosférou a jeho aktuální hodnoty ve spadu závisejí na počasí, zejména na sluneční aktivitě a intenzitě dešťových srážek. Rn-222 vzniká přeměnou rádia (Ra-226), které se přirozeně nachází v horninách tvořících podloží a jeho koncentrace v ovzduší je ovlivňována aktuální povětrnostní situací. Be-7 se v ovzduší běžně vyskytuje řádově v milibecquerelech na m3 (viz Obrázek 1), Rn-222 ve volné atmosféře v jednotkách becquerelů na m3.
Kromě odběru aerosolu analyzujeme i atmosférický spad. Ten se na zemský povrch dostává hlavně v podobě dešťových srážek, které aerosol vymývají z atmosféry. Na některých odběrových místech byly zjištěny aktivity Ru-106 v řádech desítek Bq/m2, což například zhruba odpovídá běžně měřeným plošným aktivitám přírodního radionuklidu Be-7 (viz Obrázek 2).
Obrázek 1 Objemové aktivity vybraných radionuklidů, odběrové místo Praha (aktualizováno k 21.11.2017)
Poznámka: Cs-137 je umělý radionuklid, který pochází ze spadu v souvislosti s testy jaderných zbraní v atmosféře (hlavně v 60. letech 20. stol.) a z havárie jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986
Obrázek 2 Plošné aktivity [Bq/m2] vybraných radionuklidů, odběrové místo Ostrava
Poznámka: Hodnoty aktivit ve spadu odpovídají měsíčním odběrovým intervalům, pouze poslední aktuální hodnoty odpovídají jednodennímu odběru dešťových srážek od 2.10.2017 do 3.10.2017
Více informací o aktuální situaci z ostatních evropských institucí zabývajících se monitorováním radioaktivity ovzduší:
- Německo - Bundesamt für Strahlenschutz (BfS)
- Francie - Institut de radioprotection et de sûreté nucléaire (IRSN)
- Švýcarsko – Schweizerishe Eidgenossenshaft
- Itálie – Istituto Superiore per la Protezione e la Ricerca Ambientale (ISPRA)
- Polsko - Panstwowa agencja atomistyki (PAA)
- Finsko – Säteilyturvakeskus (STUK)
*) Výsledky monitorování z české databáze MonRas se automaticky přenášejí do evropské databáze EURDEP. Při přenosu hodnot však na začátku října došlo k technické chybě, kdy byly meze citlivosti některých radionuklidů chybně interpretovány jako pozitivně zjištěné aktivity.
Zvýšené hodnoty objemové aktivity I-131, Cs-134 a Cs-137, byly ve skutečnosti pod mezí detekce tj. tyto radionuklidy nebyly pozitivně v atmosféře zjištěny. Vyšší hodnota detekčních limitů souvisí s režimem monitorování, kdy v zájmu rychlejšího informování veřejnosti probíhalo měření v kratších intervalech než je běžné.
Dlouhodobý vývoj objemových aktivit radionuklidů v ovzduší publikovaný na stránkách SÚRO si vedle databáze MonRaS můžete prohlédnout také na této stránce.
