Radiace kolem nás

Úvod

To, co naměří přístroj Safecast (nebo kterýkoliv jiný běžný radiometr), je výsledná hodnota dávkového příkonu způsobeného zářením gama z různých zdrojů. Jedná se o přírodní zdroje (kosmické záření, záření z horninového podloží nebo záření z přírodních radionuklidů v živých organismech, včetně člověka) a zdroje záření vzniklé v důsledku lidské činnosti (např. záření stavebních materiálů nebo radioaktivních prvků uniklých při jaderných testech nebo haváriích).

Na následujícím obrázku jsou znázorněny zdroje záření gama, které se podílejí na výsledné hodnotě zobrazené na přístroji. (Ačkoliv všechny živé organismy a z nich odvozené materiály obsahují také radioaktivní uhlík ¹⁴C, není tento izotop v obrázku uveden. Uhlík ¹⁴C není totiž zdrojem záření gama a přístroj Safecast ho proto nedetekuje.)

Jak poznáte z obrázku podle velikosti šipek, mnohé z těchto zdrojů přispívají tak nepatrně, že jejich příspěvek přístroj Safecast vůbec nezaznamená (ukazuje výsledek pouze na 3 desetinná místa), měřené hodnoty jsou navíc ovlivněny přirozeným kolísáním přírodního pozadí, které je způsobeno pravděpodobnostním charakterem radioaktivní přeměny.

Kosmické záření

Kosmické záření k nám proniká skrze atmosféru z kosmického prostoru. Jeho zdrojem jsou různé procesy ve vesmíru, zahrnující výbuchy supernov, záření kvasarů, černých děr atd.

Atmosféra nás před kosmickým zářením stíní - tj. snižuje množství kosmického záření dopadajícího na povrch země. Čím jste výše nad hladinou moře, tím je vrstva atmosféry tenčí a tím více kosmického záření přístroj (např. detektor Safecast) naměří.

Voda záření stíní, dokonce mnohem více než vzduch. Pod vodou by v určité hloubce mohlo být kosmické záření zcela odstíněné. Podobně je tomu pod zemí, tam převažuje záření z horninového podloží.

Na území České republiky se příspěvek kosmického záření pohybuje zhruba v rozmezí 0,03 - 0,07 μSv/h, ale například v dopravním letadle v běžné cestovní výšce kolem 10 km dosahuje hodnot přes 3 μSv/h.

Záření z horninového podloží

Zdrojem radioaktivity hornin jsou přírodní radioaktivní prvky, které jsou v nich obsažené. Největší podíl má radioaktivní izotop draslíku K-40, jehož koncentrace v horninách zemské kůry je několik hmotnostních procent. Dále jsou to izotopy uranu a thoria a produkty jejich přeměny (zahrnuje i radon a jeho dceřiné produkty). Jejich množství v hornině je řádově 10 000x nižší než draslíku, přitom jejich příspěvek k naměřené hodnotě je nižší pouze 10krát.

stránka se upravuje